O DŘEVĚ

Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se lidstvo naučilo využívat ke stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroje energie či suroviny na výrobu papíru. 

 

Dřevo je v podstatě technický výraz pro sekundární xylém stonků a kořenů rostlin, produkovaný více let. Odtud jsou tyto rostliny označovány jako dřeviny. Dřevo je produkováno speciálním dělivým pletivem - kambiem. Protože v našich klimatických podmínkách pracuje kambium periodicky, můžeme v dřevu pozorovat na příčném řezu letokruhy (na jaře přirůstá dřevo rychleji než v létě). Aktivnímu vedení vody a roztoků slouží mladší letokruhy. Jejich činnost s lety nahradí nové letokruhy, přičemž starší letokruhy se zbarvují tmavě látkami, které se v jejich buňkách a stěnách ukládají - lze tak odlišit tmavé jádro a světlejší běl (pak taková dřeva nazýváme jádrová), nebo jádro a běl odlišit nelze (dřeva bělová). Kořenice je struktura dřeva v přechodné části kořene a kmene, která se vyznačuje různou spletí dřevních vláken (ořešák, jasan, dub, olše, topol).

 

 

ARGUMENTY PRO DŘEVO

  • dřevo je dlouhodobě ověřený materiál pro výrobu oken
  • dřevo je ekologický materiál, který nezatěžuje životní prostředí
  • dřevo je velmi užitečný materiál, potřebný pro život člověka
  • dřevo má při minimální údržbě dlouhou životnost
  • dřevo má nejlepší fyzikální a mechanické vlastnosti
  • dřevo má výborné tepelně a zvukově izolační vlastnosti
  • dřevo je materiál s nejnižším koeficientem tepelné roztažnosti (ovlivňuje funkčnost okna při různých teplotách) dřevo je snadno opravitelné a údržba zajišťuje stále velmi pěkný vzhled

 

 

CHEMICKÉ SLOŽENÍ DŘEVA

  • celulóza (40–50 %)
  • lignin (20–30 %)
  • hemicelulózy (20–30 %) 
  • další organické látky (1–3 %, u tropických dřevin až 15 %): terpeny, tuky, vosky, pektiny, třísloviny (pouze u listnáčů), steroly, pryskyřice
  • anorganické látky (0,1–0,5 %, u tropických dřevin až 5 %) – po spálení tvoří popel
  • voda (podle ročního období, stupně vyschnutí dřeva atd.) tvoří 10 až 60 % hmotnosti dřeva, pro průmyslové zpracování se dřevo suší na standardních 12 % vody.

 

 

DŘEVO V ČR

Mezi evropskými státy zaujímá naše republika 12. místo v lesnatosti (33,5 %), v zásobě dřeva na 1 hektar je na 4. místě (245,8 m3/ha) a v ročním přírůstu na 1 ha je na 6. místě (7,8 m3/ha). Zejména poslední dva údaje dokumentují, že stav lesů v České republice není zdaleka takový, jak je bohužel často neodborně prezentován.

 

 

DŘEVO A EKOLOGIE

Dřevo jako ekologický materiál je v poslední době nedoceněno. Lze až nabít dojmu, že je skoro neslušné se o produkčních funkcích lesa bavit. Přitom právě dřevo může v mnoha případech nahradit plasty, jež z ekologického hlediska určitě nejsou tak výhodné. Ekologové by tedy neměli hovořit pouze o mimoprodukčních funkcích, ale i o dřevoprodukčních, protože rozumné využívání lesů k produkci je "ekologické". Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál, který lidé široce využívají po celou dobu své historie.

 

 

VLASTNOSTI DŘEVA

Pevnost je odolnost dřeva vůči statické námaze. Mezi nejpevnější řadíme dub a akát. Pružnost je míra odporu, který materiál klade při zátěži. Houževnatostí označujeme schopnost odolávat velkému namáhání. Texturu, nebo-li kresbu dřeva tvoří letokruhy, dřeňové paprsky a další.

 

 

DŘEVO JAKO MATERIÁL PRO VÝROBU OKEN

Okno dnes musí splňovat mnoho funkcí. Patří k nim ochrana před slunečním zářením a před hlukem, větrem a vodou. Současné by mělo ale zůstat užitkové a úsporné. Jako součást vnější stěny zároveň dotváří charakter stavby, mělo by snižovat i tepelnou ztrátu. Všechny tyto funkce a úlohy plní dřevěné okno výtečně.Dřevo je lehce zpracovatelné, působí příjemně, jeho charakteristická léta tvoří jeho krásu a výraznost. Dřevěný povrch působí v místnosti útulně. Vysoká pevnost dřeva při poměrné nízké hmotnosti, jeho výhodné vlastnosti využití, racionální zpracování moderní technikou a spojovacími prostředky, jakož i doba odolnosti v případě správné konstrukce dělají dřevo přední surovinou pro funkceschopná okna. Spolu se speciálními zasklívacími systémy, těsněními a prvotřídní povrchovou úpravou a kováním mohou dnes moderní dřevěná okna plnit funkci po mnoho let.

Dřevěná okna mohou mít mnohé přednosti, dřevo má však tu přednost, že není z plastu.

 

 

DRUHY DŘEVA

Textura dřeva je klíčovou charakteristikou pro klasifikaci široké škály stávajících druhů dřevin. Jak stromy rostou, vytvářejí jasné známky své vlastní identity. V závislosti na tom, zda je jejich růst rychlý nebo pomalý, se část jejich prstenů (letokruhů) mění. Rychle rostoucí stromy mají širší prstence (letokruhy), což má za následek měkčí dřevo, zatímco pomalu rostoucí stromy mají kompaktnější prstence a poskytují tvrdší dřevo. Níže je uvedena klasifikace dřevin včetně jejich hlavních charakteristik.

 

 

STAVBA DŘEVA

Stavba dřeva je poměrně složitá, nápadným rysem dřeva bývají letokruhy. Dokud strom roste, přibývají nové buňky po celém povrchu kmene a silných větví více méně rovnoměrně. V prostředí, kde se střídají klimaticky výrazně odlišná roční období, roste dřevo rychleji na jaře a v létě, kdežto na podzim pomaleji. Proto je jarní dřevo často světlejší a lehčí a má tenčí buněčné stěny, kdežto podzimní vrstva je úzká, tmavší a těžší, buňky mají tlustší stěny a jen úzké dutiny. Střídáním jarního a podzimního dřeva vzniká více méně pravidelná struktura letokruhů. V roce s lepšími klimatickými podmínkami vyroste letokruh širší, při špatném klimatu užší. Mladý strom mívá letokruhy širší, kdežto jak dospívá a stárne, obvod kmene se zvětšuje a při stejné produkci dřevní hmoty budou letokruhy užší.

 

 

DĚLENÍ DŘEVA

  • DŘEVO JEHLIČNATÝCH DŘEVIN – (smrk, jedle, borovice, modřín, douglaska, jalovec, tis apod...)
  • DŘEVOLISTNATÝCHDŘEVIN
    • s kruhovitě pórovitou stavbou – (dub, jasan, akát, jilm, pajasan, morušovník, kaštanovník apod...)
    • s polokruhovitě pórovitou stavbou – (ořešák, třešeň, švestka)
    • s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva – (buk, platan, habr, olše, lípa, javor, bříza, topol, vrba, hrušeň)

 

 

PRYSKYŘIČNÉ DŘEVO

Pocházejí z pomalu rostoucích stromů. Rostou v chladných nebo mírných oblastech a jsou považovány za ideální materiál díky své vynikající mechanické odolnosti. Jedná se o nejběžnější druh dřeva používaného v tesařských a stavebních projektech. Nejběžnějšími příklady jsou: borovice, jedle nebo modřín.

 

 

NEJEHLIČNATÉ DŘEVO

Pochází ze stromů, které se obvykle vyskytují v oblastech s mírným počasím. Jedná se o listnaté stromy s mnoha větvemi. 

 

 

EXOTICKÉ LESY

Jsou vyhledávány pro svou vysokou odolnost, která umožňuje lepší povrchové úpravy. Tato skupina zahrnuje mahagon, iroko /odum, eben, teak, palisander, palisandr atd.


SloženíStejně jako všechny ostatní organické materiály je dřevo vyrobeno z buněk držených pohromadě ligninem. Jeho primární prvky, které jsou základem jeho fyzikálních a mechanických vlastností, jsou uvedeny v následující tabulce.


Dřevo je fascinující přírodní materiál. Zvlášť když si uvědomíte, že na světě roste více než 100 000 různých druhů dřevin a každá má jiné vlastnosti. Neexistuje univerzální dřevo, které by se dalo použít na všechno. Dřevo se liší tvrdostí, barvou i dalšími charakteristikami. Proto je důležité udělat si v existujících dřevinách malou inventuru.

Rozdělení dřevin podle tvrdosti

Měkké dřevo se snadno opracovává, ale na druhou stranu také méně vydrží. Tvrdší, především exotické dřevo je výrazně trvanlivější.

Velmi měkké: smrk, borovice, limba, jedle, topol, vrba, lípa

Měkké: modřín, douglaska, kleč, jalovec, bříza, olše, jíva, střemcha, teak

Středně tvrdé: kaštan jedlý, platan, jilm, líska

Tvrdé: dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát, habr

Velmi tvrdé:  dřín, svída, ptačí zob, dub pýřitý, zimostráz

Extrémně tvrdé: eben cejlonský, africký grenadil, guajak a další exotické dřeviny

 
Třída tvrdosti Typ dřeva kg/cm2 Dřeviny
1. třída velmi měkké 0 - 350 smrkborovice, vrba, topol, jedle, lípa
2. třída měkké 351 - 500 modřínolše, vrba jíva, douglaska
3. třída středně tvrdé 501 - 650 platan, kaštan, líska, jilm
4. třída tvrdé 651 - 1000 dubbuk, jasan, habr, javor, třešeňakát
5. třída velmi tvrdé 1000 - 1500 dub pýřitý, dřín, zimostráz
6. třída neobyčejně tvrdé nad 1501 eben a jiné exotické dřeviny

EUROHRANOLY PRO VÝROBU OKEN

Eurohranol (lepený) je materiál s přesným zaměřením svého použití. Je nejideálnějším materiálem, který se používá při výrobě oken či dveří. Dřevěná okna jsou vyráběna z třívrstvého nebo čtyřvrstvého lepeného hranolu, které jsou připraveny ve dvou provedeních. Jedná se o fixní nebo cinkovaný lepený hranol skládající se ze tří nebo čtyř vrstev. Tyto polotovary lze označit za velmi stabilní a přesné. Lamely eurohranolů jsou v radiálním řezu taktéž z kvalitního materiálu. Veškeré euro hranoly jsou vyráběny v souladu se všemi příslušnými normami ČSN. Dostatečné vysušení a používání extrémně kvalitního lepidla jsou při výrobě samozřejmostí.

 

Rozdíl mezi fixním a napojovaným provedením eurohranolu je výhradně estetiského rázu bez vlivu na kvalitu a mechanické vlastnosti hranolu.

 

  • U všech smrkových nenapojovaných lamel delších než 2 m se toleruje na ploše 1 spoj.
  • U lamel delších než 2,5 m max 2 spoje, eurohranol Meranti je v provotřídní kvalitě bez podélného napojení na ploše

 

 

Surový eurohranol

 

Eurohranol Meranti

 

Radiální řez eurohranolů

 

NAPOJOVANÁ LAMELA

Lepené, podélně napojované dřevo – smrk, borovice
 
 
 

podélně napojované (cink) - na vnějších pohledových lamelách jsou viditelné spoje

FIXNÍ LAMELA

Lepené, podélně nenapojované dřevo – smrk, meranti, borovice
 

 

podélně nenapojované (fix) - vnější lamely jsou bez spojů